Mikro- a nanokompozitní materiály: kov nebo polovodič vložený do matrice plazmového polyme

Kompozit je materiál složený ze dvou a více fází s vlastnostmi, které nebyly samostatně vlastní ani jedné ze složek. V podobě tenkých vrstev je možné připravovat kompozity množstvím různých metod. Ty zahrnují například současnou depozici dvou (a více) materiálů s tím, že kompozit vzniká na podložce, nebo ukotvení předem připravených inkluzí (např. částic) do matrice. Takto mohou vznikat materiály se specifickými vlastnostmi optickými (např. anomální absorpce), elektrickými (např. závislost vodivosti kompozitu kovu a izolantu v závislosti na poměru složek a anomální tepelná závislost této vodivosti) a mechanickými (vyšší odolnost) a v případě tenkých vrstev také možnost velmi kontrolovaně řídit povrchovou drsnost, která má zásadní vliv na interakci povrchu se svým okolím.

Příklady kompozitních vrstev:

• Studována je příprava tenkých vrstev kompozitních materiálů (kovové nebo polovodičové inkluze vložené do matice plasmového polymeru) tloušťky od 100 nm do 1000 nm. To zahrnuje procesy plasmové polymerace se spolu-naprašovaním nebo spolu-vypařovaním dalšího materiálu. 
• Studium procesů plasmové polymerace v kombinaci s depozicí par pro přípravu kompozitních materiálů.
• Studium vlivu depozičních parametrů, hlavně plasmových parametrů, na strukturu, složení a doplňkové fyzikální vlastnosti jako elektrické a optické.