Témata bakalářských prací na akademický rok 2019/2020 OFVP

zpět

Oddělení fyziky vrstev a povrchů

 

Oddělení spektroskopie polymerů

 

Stručné představení (pdf)

Detailní zadání (pdf)

 

V případě zájmu je možné po dohodě se zájemcem vypsat i témata další.

Více informací je možné nalézt na stránkách KMF: http://kmf.troja.mff.cuni.cz/ 

 

nahoru

Studium vlivu nízkoteplotního atmosférického plazmatu na semínka

 Plazmové zahradničení? Jak ukázaly nejnovější studie, nerovnovážné plazma může nejen zbavit semena možných patogenů (například plísní, hub, bakterií), přerušit dormanci semen, ale i zásadním způsobem ovlivňovat klíčivost nejrůznějších typů semen a urychlovat růst rostlin. Tato zjištění vedla v nedávné době ke vzniku nového vědního oboru – plazmového zemědělství. I přes překotný rozvoj, který tato oblast zaznamenala v posledních několika málo letech, znalosti týkající se interakce nerovnovážného plazmatu se semeny zůstávají stále nedostatečné.

seminka

Cílem této práce, která bude probíhat ve spolupráci s ÚFP AV ČR, bude určit vliv nerovnovážného plazmatu na vlastnosti vybraného druhu semen. Konkrétně bude studován vliv doby, po kterou byla semínka vystavena působení atmosférického plazmatu, na změnu jejich morfologie (skenovací elektronový mikroskop), povrchové chemické struktury (XPS), smáčivosti a nasákavosti.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D., e-mail: ondrej.kylian@gmail.com

Konzultant: Mgr. Jan Hanuš, Ph.D.

 


nahoru

Neoklasické plazmové polymery a jejich vlastnosti

Klasické polymery jsou chemicky dobře definované, ale mají často omezení na maximální praktickou míru sesíťování. Naproti tomu pro tzv. plazmové polymery je vysoká míra sesíťování typická, za cenu velké nepravidelnosti chemické struktury. Plazmatem asistovaná vakuová termální dekompozice (vypařování) kombinuje výhody obou přístupů.

 neoklasicke

Cílem práce bude příprava tenkých vrstev plazmových polymerů pomocí plazmatem nebo iontovým svazkem asistované vakuové termální dekompozice a charakterizace těchto vrstev v závislosti na depozičních parametrech.

 

Zásady pro vypracování budou aktualizovány po dohodě se studentem/kou.

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D, e-mail: jaroslav.kousal@mff.cuni.cz

 


nahoru

Tenké vrstvy pod UV-A a UV-C zářením

Na zemský povrch záření UV-C (200-280 nm) na rozdíl od UV-A (320-400 nm) neproniká a většina běžné techniky s ním tedy prakticky nemusí počítat. Naproti tomu povrchy medicínské techniky, stratosférických balónů nebo družic jsou UV-C vystaveny dlouhodobě.

uv   

Cílem práce bude srovnání stability chemických, morfologických a biomedicínských vlastností vybraných tenkých plazmově polymerních vrstev při vystavení UV-A a UV-C záření.

 

Zásady pro vypracování budou aktualizovány po dohodě se studentem/kou.

 

Práce má experimentální charakter.

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D, e-mail: jaroslav.kousal@mff.cuni.cz

 


nahoru

Analýza cyklických nestabilit při tvorbě plazmově polymerních nanočástic

Zatímco možnost přípravy kovových nanočástic pomocí plynových agregačních zdrojů založených na magnetronovém odprašování byla již demonstrována celou řadou výzkumných skupin, syntéza plazmově polymerních nanočástice těmito zdroji představuje relativně nové a zatím málo prozkoumané téma. Jedním ze zajímavých jevů, ke kterému dochází během tvorby plazmově polymerních nanočástic plynovými agregačními zdroji, je vznik samovolných, periodicky se opakujících fluktuací v depozičním procesu doprovázenými cyklickými změnami parametrů plazmatu (koncentrace a energie nabitých částic, složení plazmatu, napětí na magnetronu). Předpokládá se, že v analogii s výsledky získanými během výzkumu takzvaného prachového plazmatu, vznik těchto pravidelně se opakujících oscilací je spojen se záchytem nanočástic v aktivním plazmatu a vzájemnými interakcemi rostoucích nanočástic s plazmatem.

nestability

Cílem této bakalářské práce bude studium cyklických oscilací doprovázejících růst plazmově polymerních nanočástic v agregační komoře plynového agregačního zdroje. Student/ka se během této práce seznámí jak s postupem přípravy nanočástic plazmových polymerů, tak i se základními metodami diagnostiky plazmatu. Tyto metody budou následně využity pro studium  spontánních cyklických oscilací, které doprovázejí vznik plazově polymerních nanočástic v závislosti na depozičních podmínkách (tlak v agregační komoře, příkon, složení pracovní směsi).

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter a bude probíhat ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR

 

Vedoucí práce: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D., e-mail: ondrej.kylian@gmail.com

Konzultant: Mgr. Zdeněk Hubička, Ph.D. (FÚ AV ČR)

 


nahoru

Kovové nanočásticové vrstvy pro povrchově zesílenou Ramanovu spektroskopii

Potřebnost ultracitlivé detekce nejrůznějších druhů biomolekul v lékařství, pří vývoji nových léčiv, ochraně životního prostředí či v potravinářském průmyslu vedla v posledních několika desetiletích k prudkému rozvoji pokročilých detekčních metod. Důležité místo mezi nimi zaujímají techniky založené na Ramanovu rozptylu, které umožňují jak kvalitativní, tak i kvantitativní nedestruktivní analýzu vzorků. Nicméně citlivost Ramanovy spektroskopie je omezená malým množstvím neelasticky Ramanovsky rozptýlených fotonů, což umožňuje jen detekci látek o relativně velkých koncentracích. Jednou z možností jak výrazný způsobem zesílit Ramanův signál, a tedy i citlivost,  je povrchově zesílená Ramanova spektroskopie (SERS). V tomto případě je studovaná látka vložena do blízkosti kovového nanostrukturovaného povrchu, což vede k výraznému zesílení intenzity dopadajícího i rozptýleného záření díky resonanční excitaci povrchových plasmonů v kovu (tzv. elektromagnetické zesílení), popřípadě ke zvýšení polarizovatelnosti molekul v důsledku jejich silné interakce s kovovým povrchem (tzv. chemické zesílení). Nejčastěji používanými SERS-aktivními materiály jsou kovové nanočástice mající lokalizovanou povrchovou plasmonovou resonanci ve viditelné oblasti spektra (Ag, Au a Cu). Jednou z možností přípravy takovýchto materiálů je využití plynových agregačních zdrojů nanočástic, které umožňují kontrolovatelnou depozici nanočástic bez nutnosti jejich další úpravy.

raman 

Cílem této práce bude připravit nanočásticové vrstvy z vybraných ušlechtilých kovů pomocí plynového agregačního zdroje vyvinutého na KMF, provést jejich základní charakterizaci z hlediska jejich morfologie (skenovací elektronový mikroskop) a optických vlastností (UV-Vis spektrofotometrie), a srovnat limity citlivosti Ramanovy spektroskopie pro modelovou molekulu na nanočásticových vrstvách tvořených nanočásticemi různých ušlechtilých kovů.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter a bude probíhat ve spolupráci s Fyzikálním ústavem UK.

 

Vedoucí práce: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D., e-mail: ondrej.kylian@gmail.com

Konzultanti: Prof. RNDr. Marek Procházka, Dr. a Mgr. Anna Kuzminova, Ph.D.

 


nahoru

Opticky aktivní nanokapaliny

Nanokapalina je směs sestávající z nanometrických objektů (nanočástice, nanotrubky atd.) rozptýlených v kapalné matrici.  Nanobjekty mohou být velmi různorodé - od nanočástic kovů a jejich oxidů, karbonových nanotrubek po grafen apod. Typickými kapalnými matricemi jsou pak různé typy vodných roztoků, ethylenglykol, iontové kapaliny atd. 

A teď si pojďme hrát … ale na fyzikálním základě! Student bude pomocí plazmových technologií připravovat různě zbarvené nanokapaliny – tj. něco, co zatím ještě nikdo nedělal. V této práci se pokusíme spojit dvě věci, které vypadají na první pohled neslučitelně: produkci kovových nanočástic pomocí nízkotlakého magnetronového naprašování na jedné straně a kapaliny na straně druhé. Pro přípravu nanokapalin využijeme kovové nanočástice, které vykazují povrchově lokalizovanou plazmonovou rezonanci (Localized Surface Plasmon Resonance - LSPR) ve viditelné části spektra (Ag, Au, Cu), a tekuté polymery s velmi nízkou tenzí par.

nanokapaliny 

Cílem této práce bude pochopit, jakou má koncentrace nanočástic, jejich velikost a smíchání s kapalinou vliv na posun polohy píku plazmonové rezonance, a tím i na výslednou barvu nanokapaliny.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: Doc. Ing. Andrey Shukurov, PhD, e-mail: choukourov@kmf.troja.mff.cuni.cz

 


nahoru

Vývoj nového typu zdroje nanočástic

Příprava a modifikace nanočástic pomocí nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu je v současnosti intenzivně studované téma a to zejména díky aplikačnímu potenciálu rozličných kovových nanočástic. Hlavní výhodou vakuové metody přípravy nanočástic je možnost přípravy velmi čistých nanočástic a jejich přímá depozice na rozličné podložky. Hojně využívaným zařízením pro vakuovou přípravu nanočástic je plynový agregační zdroj (gas aggregation source - GAS) nanočástic, který využívá kondenzace kovových par na pracovním plynu, typicky Ar. Běžná konstrukce GAS využívá jakožto zdroj kovového materiálu planární magnetron. I přes intenzivní snahu se nepodařilo zatím nikomu dosáhnout průmyslově využitelné depoziční rychlosti nanočástic.

 cylindr-magnetron 

Cílem této práce je otestovat možnost přípravy nanočástic v GAS, který využívá tubulární magnetron v konfiguraci, kdy k odprašování materiálu dochází ze středové katody. Výhodou takovéhoto systému je, že tubulární magnetron slouží zároveň jako agregační komora a v takovémto systému lze odprašovat kovový materiál z velké plochy terče, aniž by docházelo k enormnímu nárůstu rozměrů nanočásticového zdroje. V rámci práce bude testován tubulární magnetron s magnetickým polem generovaným pomocí permanentních magnetů a tubulární magnetron, u kterého je magnetické pole realizováno pomocí cívky.

Depoziční rychlost nanočástic bude in-situ monitorována pomocí křemenných mikrovážek (quartz crystal microbalance – QCM). Připravené nanočástice budou charakterizovány vhodnými mikroskopickými a spektroskopickými metodami jako je XPS, SEM, TEM ale i pomocí XRD apod.

 

Zásady pro vypracování: 

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: Mgr. Jan Hanuš, Ph.D., e-mail: jan.hanus@mff.cuni.cz

Konzultanti: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D. a RNDr. Pavel Solař, Ph.D.

 


nahoru

Studium rychlostí nanočástic produkovaných pomocí plynového agregačního zdroje 

Plynově agregační zdroje jsou v současnosti jednou z nejběžnějších metod vakuové přípravy různých typů nanočástic. Tyto zdroje produkují paprsek nanočástic urychlených a usměrněných ve výstupní štěrbině směřující ze zdroje do depoziční komory. Tento paprsek se nechává dopadat na substrát, na nějž se nanočástice deponují. Jedním z parametrů, který zásadním způsobem ovlivňuje interakci  dopadajících nanočástice se substrátem a tím i strukturu nanočásticových vrstev je jejich rychlost v okamžiku dopadu. Nicméně i přes důležitost rychlosti dopadajících nanočástic na růst nanočásticových vrstev na různých substrátech, její experimentální určení zůstává stále problematické a většina hodnot uváděných v literatuře je založena pouze na teoretických modelech. Z tohoto důvodu je nutné vyvinout nové postupy, které by umožnily stanovit rychlost nanočástic vyletujících z plynového agregačního zdroje za různých depozičních podmínek. Jednou z možností je využití takzvaného time-of-flight filtru, který umožní průchod nanočástic pouze o dané rychlosti. 

time-of-flight 

Cílem této bakalářské práce je účast na konstrukci a zprovoznění time-of- flight filtru pro měření rychlostí nanočástic a jeho použití k charakterizaci rychlostí nanočástic produkovaných plynově agregačním zdrojem za různých podmínek (například různého tlaku v agregační komoře). V souvislosti s konstrukcí filtru se student/ka seznámí i s prací s 3D tiskárnou, která bude používána pro výrobu některých dílů rychlostního filtru.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: RNDr. Pavel Solař, Ph.D. e-mail: pawell.solar@seznam.cz

 


nahoru

Příprava a studium bimetalických nanočásticových vrstev

Nanočástice představují základní stavební blok nejrůznějších typů pokročilých nanomateriálů, které nalézají uplatnění v celé řadě oblastí. Jako příklady mohou být uvedeny palivové články, (bio)senzory, antibakteriální povlaky tělních implantátů,  katalyzátory, optické elementy či „inteligentní“ obaly potravin. Jedna z atraktivních možností přípravy nanočástic, která si získává stále větší pozornost,  je založena na takzvaných plynových agregačních zdrojích. Jak bylo ukázáno v mnoha studiích, tento typ zdrojů umožňuje nanášet tenké nanočásticové vrstvy z různých materiálů (kovů, oxidů a nitridů kovů, plazmových polymerů). V závislosti na druhu materiálu, z kterého jsou nanočástice tvořeny, jejich velikosti i jejich množství v nanočásticové vrstvě, je možné připravit vrstvy s různými fyzikálními vlastnostmi (optickými, elektrickými, termálními atd.). Z hlediska možných aplikací se předpokládá, že dalšího rozšíření aplikačního potenciálu je možné dosáhnout vhodnou kombinací více druhů nanočástic v jedné vrstvě. Takovéto vrstvy je možné připravit  v zásadě dvěma způsoby – i) současnou depozicí dvou druhů nanočástic a ii) sekvenční depozicí. Oba postupy budou studovány v rámci této bakalářské práce, přičemž pozornost bude věnována bimetalickým nanočásticovým vrstvám.  

bimetal 

Cílem této práce bude připravit bimetalické nanočásticové vrstvy pomocí plynových agregačních zdrojů vyvinutých na KMF. Připravené bimetalické vrstvy budou následně charakterizovány s využitím různých analytických metod umožňujících určit morfologii (skenovací elektronový mikroskop) a optické vlastnosti (UV-Vis spektrofotometrie) v závislosti na architektuře nanesených vrstev a na poměru jednotlivých typů nanočástic ve vrstvě.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D., e-mail: ondrej.kylian@gmail.com

Konzultant: Mgr. Jan Hanuš, Ph.D.

 


nahoru

Vliv pulzování plazmatu na depozici nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje

Ačkoliv plynově agregační zdroje jsou známy a používány již relativně dlouhou dobu, znalosti týkající se vzniku, růstu a transportu nanočástic z těchto zdrojů na substrát jsou překvapivě stále nedostatečné. To se týká například určení vztahu mezi depozičními podmínkami  na jedné straně, a depoziční rychlostí a   vlastnostmi připravovaných nanočástic na straně druhé. Jak se ukazuje, jednou z možností, pomocí níž je možné ovlivňovat tvorbu a depozici nanočástic, je pulzování plazmatu používaného pro generaci nanočástic. To je spojeno s nedávno pozorovaným jevem záchytu nanočástic v agregační komoře nanočásticového zdroje během jejich růstu. Na základě předběžných experimentů se ukazuje, že za určitých podmínek nanočástice nemohou opustit zónu aktivního plazmatu, dokud jejich rozměr nedosáhne určité kritické hodnoty. Vzhledem k tomu, že záchyt nanočástic je podmíněn přítomností plazmatu v agregační komoře, vypnutí plazmatu vede k uvolnění nanočástic a jejich následnému výletu z agregační komory. Vhodnou volbou pulzování plazmatu (frekvence, střída) je pak možné ovlivňovat depoziční proces.     

pulzovani

Cílem této práce bude studium přípravy nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje a stanovení závislosti vlastností produkovaných nanočástic na depozičních podmínkách. Hlavní pozornost bude věnována zejména studiu vlivu pulzování plazmatu za různého tlaku v agregační komoře na morfologii nanášených nanočástic a na jejich depoziční rychlost.

 

Zásady pro vypracování:

  

Práce má experimentální charakter.

Vedoucí práce: RNDr. Pavel Solař, Ph.D. e-mail: pawell.solar@seznam.cz

 


nahoru

Studium nanočásticových vrstev pro aplikace v neuroformických strukturách

Pokusy replikovat nejpokročilejší existující počítač tj. biologický mozek vedly k intenzivnímu hledání různých neuromorfických struktur. Jedná se o elektrické spínací prvky na nanoúrovni.

neuroform

Cílem práce bude nanesení takových prvků - vrstev kovových nanočástic mezi dříve připravené Au elektrody a měření jejich elektrických vlastností včetně odporového spínání. Podobná měření se budou provádět i v případě kovových nanočástic v dielektrické matrici (nanokompozitní vrstvy) v sendvičovém uspořádání elektrod. Kovové nanočástice se budou připravovat zdrojem klastrů s agregací v plynu.

 

Zásady pro vypracování budou aktualizovány po dohodě se studentem/kou.

 

Práce má experimentální charakter.


Vedoucí práce:  Prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc., e-mail: bieder@kmf.troja.mff.cuni.cz

Konzultant: doc. RNDr. Ondřej Kylián, Ph.D.

 


nahoru

Studium elektrických vlastností core@shell (kov@plazmový polymer) nanočásticových vrstev

Potřeba vývoje nových prvků na nanoúrovni pro neuroformické aplikace soustřeďuje pozornost na nanočásticové vrstvy.

core-shell 

Cílem práce bude nanášení core@shell nanočástic mezi dvě napařené Au elektrody a měření jejich základních stejnosměrných elektrických vlastností. K přípravě nanočástic bude použit zdroj klastrů s agregací v plynové směsi Ar + organický plyn.

 

Zásady pro vypracování budou aktualizovány po dohodě se studentem/kou.

 

Práce má experimentální charakter.


Vedoucí práce:  Doc. Danka Slavínská, CSc., e-mail: slavinsk@kmf.troja.mff.cuni.cz

Konzultant: Mgr. Jan Hanuš, Ph.D.

 


nahoru

Studium elektrických vlastností vodivých polymerů v závislosti na jejich morfologii a na lisovacím tlaku

Vodivé polymey často vznikají ve formě prášků, za účelem studia jejich elektrických a dalších vlastností je tento prášek lisován do tvaru tablet. Resistivita zmíněných materiálů závisí, kromě jiného, i na jejich morfologii a také, byť jenom v omezeném rozsahu, na hodnotách tlaku, při kterém jsou vzorky připravovány.

lis

Cílem bakalářské práce je studium závislosti resistivity na tlaku pro různé morfologie výchozích prášků, a to bezprostředně po nalisování a pak s časovým odstupem.

Na pracovišti zadavatele je k dispozici příslušné experimentální vybavení, materiál na vzorky bude dodán, jejich lisování bude provedeno na pracovišti. 

 

Zásady pro vypracování budou aktualizovány po dohodě se studentem/kou.

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce:  RNDr. J. Prokeš, CSc., e-mail: jprokes@semi.mff.cuni.cz

Konzultant: doc. RNDr. Ivo Křivka, CSc.

 


nahoru

Studium homogenity elektrických parametrů organických vodičů impedanční tomografií

Polymerní materiály podléhají i za běžných podmínek chemickým a strukturálním změnám, které mají za následek postupnou změnu fyzikálních vlastností. Pro účely testování materiálových vlastností v laboratorních podmínkách se běžně stárnutí kontrolovaně urychluje (nejčastěji zvýšením teploty). Nejvýznamnější fyzikální veličinou, která třídu tzv. vodivých polymerů odlišuje od ostatních organických materiálů, je rezistivita. V průběhu stárnutí jsou změny rezistivity a vývoj jejích nehomogenit odrazem proměn chemické struktury. Elektrická impedanční tomografie (EIT) umožňuje průběžně sledovat rozložení rezistivity uvnitř měřeného objektu a tak nedestruktivně studovat homogenitu strukturálních změn.

Základním principem EIT je měření impedance (ve stejnosměrném režimu se měří elektrický odpor) s využitím většího počtu kontaktů rozmístěných po obvodu objektu. Pro zjednodušení se zpravidla používá vzorek ve tvaru kruhu. Vybraná dvojice sousedních kontaktů se použije pro přivedení proudu a pak se zjistí rozložení potenciálu na ostatních elektrodách. Na základě potenciálového profilu se vypočítá rezistivita pro ekvipotenciální řezy (proto tomografie), které se vějířovitě rozevírají z mezery mezi proudovými kontakty. Takto se postupně využijí všechny dvojice sousedních kontaktů jako proudové. Na základě křížení řezů se pak získá mapa rezistivity pro celou plochu.

tomografie

Cílem práce je pomocí průběžného mapování rezistivity metodou EIT porovnat teplotní stárnutí vodivých polymerních materiálů s různým základním chemickým složením, odlišnou morfologií složek a různým způsobem přípravy. Student/ka se seznámí s postupy přípravy vodivých organických materiálů a s metodami měření jejich elektrických parametrů.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: doc. RNDr. Ivo Křivka, CSc., e-mail: krivka@semi.mff.cuni.cz

Konzultant: RNDr. Jan Prokeš, CSc.

 


nahoru

Organické fotovoltaické barvivové články

Tento typ článků navrhnul původně kolem roku 1988 švýcarský chemik M.Graetzel. Jsou relativně účinné, největší jejich výhodou je, že výroba je snadná a levná. Na zvyšování účinnosti a stability se stále pracuje.  

 

Princip funkce:

Světlo se absorbuje v molekulách barviva a uvolňuje z něho elektrony, které přes nanočástice TiO2 přecházejí na elektrodu. Chybějící elektrony se doplňují z  protější elektrody prostřednictvím iontů jódu. 

barvivove-clanky

Technologie přípravy článků:

Nanesení TiO2 na substrát sklo s vrstvou ITO a sintrování v peci. Vypečené vrstvy se obarví vhodným barvivem buď přírodním (např. maliny) nebo syntetickým. Následná vrstva bude tvořena sklem s nanesenou vodivou vrstvou například z grafitu, kontaktovanou elektrolytem s ionty jódu.

 

Zásady pro vypracování

 

Práce má experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Toušek, CSc. e-mail: jiri.tousek@mff.cuni.cz

Konzultant: Doc. RNDr. Jana Toušková, CSc.

 


nahoru

Měření difúzní délky excitonů v organických polovodičích metodou povrchového fotonapětí

Po absorpci světla dostatečné energie vznikají v organických polovodičích vázané páry elektron-díra, kterým říkáme excitony. Fotonapětí vzniká po jejich disociaci účinkem elektrického pole v nějaké oblasti s prostorovým nábojem. Do této oblasti se dostávají z místa generace většinou difúzí, jak je znázorněno na obrázku. Velikost difúzní délky je určující pro využití materiálu pro sluneční články. Originální metoda pro její měření metodou povrchového fotonapětí byla vyvinuta na našem pracovišti.

org-excitony

Obecný princip vzniku fotonapětí v organických materiálech: V donorové oblasti (typ P) jsou generovány excitony (pár elektron-díra), které jsou v elektrickém poli na rozhraní s akceptorovou oblastí (typ N) disociovány. Po disociaci elektron z excitonu přechází do akceptoru. Pokud je exciton generován daleko od rozhraní. ke kterému se difúzí nedostane (exciton generovaný fotonem č.2), je pro fotonapětí ztracen.

 

Cílem bude vyhodnotit difúzní délku excitonů ze spekter fotonapětí několika organických polovodičů.

 

Zásady pro vypracování:

 

Práce má převážně experimentální charakter.

 

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jana Toušková, e-mail: jana.touskova@mff.cuni.cz

Konzultant: Doc. RNDr. Jiří Toušek

zpět