Katedra makromolekulární fyziky byla založena jako Katedra polymerů v roce 1974. V současné době na naší katedře probíhá výzkum v oblastech fyziky nanomateriálů, fyziky polymerů a makromolekulárních látek a teoretické fyziky.
Aktuality
Je možné využít plazma v zemědělství? Na tuto otázku se snaží nalézt odpověď článek "Plasma Treatment Modifies Element Distribution in Seed Coating and Affects Further Germination and Plant Growth through Interaction with Soil Microbiome", ketrý právě vyšel v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry a na kterém se podílel O. Kylián.
Rádi bychom V. Holubcovi poblahopřáli k tomu, že byl jedním z pouhých dvou vědců z České republiky oceněn jako APS’s 2024 Outstanding Referee.
Více informací včetně kompletního seznamu oceněných je možné nalézt zde.
Spolu s kolegy z Fyziákálního Ústavu AV ČR pořádáme tradiční Německo-Český workshop o nanomateriálech. Tento workshop se bude konat ve dnech 10. a 11. června 2024 v prostorách Fyzikálního ústavu.
Více informací je možné nalézt zde.
Gratulujeme našim studentům k získání finančních prostředků na jejich výzkumné projekty od Grantové agentury Univerzity Karlovy!
- D. Voráč: Elusive delayed interactions in active matter
models - E.P. Cital: Generalization of thermodynamic uncertainty relations for underdamped systems
Z. Krtouš a V. Březina získali finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s jejich stážemi na prestižních zahraničních pracovištích:
- V. Březina: Peter-Debye-Institute fro Soft Matter Physics, Uni Leipzig, Německo
- Z. Krtouš: University of California, Santa Barbara, USA
Nanočástice oxidů kovů mají velmi široké uplatnění v nejrůznějších oblastech. Jak jsme ukázali v právě vyšlé publikaci v časopise Ceramics International, zajímavou aplikací nanočástic V2O5 je jejich využití jako platformy pro neplazmonickou povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii.
V rámci mezinárodního vědeckého projektu jsme se podíleli na vývoji a přípravě nových semi-transparentních titan oxidových nanotubulárních povlaků dopovaných stříbrem s laditelnou morfologií. Výsledky této studie byly publikovány v časopise ACS Applied Nano Materials.
Jak ukázala nedávná epidemie COVID-19 pro zajištění bezpečnosti je nutné mít k dispozici materiály umožňující efektivní likvidaci virů. O. Kylián se ve spolupráci s JU podílel na vývoji unikátního antivirálního povlaku na respirátory, který je založen na galvanické korozi mědi. Více je možné nalézt v publikaci vyšlé v časopise ACS Applied Nano Materials.
Od 1. ledna 2024 budou na naší katedře řešeny 2 nové projekty GAČR:
-
Plazmatem podpořená syntéza hybridních nanomateriálů pro laserem řízenou proton-borovou jadernou fúzi (A. Shukurov)
-
Nanomateriály na bázi vodivých polymerů pro povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (O.Kylián)
Kovové nanokapaliny skládající se z Ag nanočástic připravených pomocí plynového agregačního zdroje a poly(ethylenglykolu) prokázaly memristivní (paměťový) efekt. Nanočástice tvoří 3D vodivé můstky v elektrickém poli. Elektrický proud procházející můstky má skokový charakter, připomínající proces přenosu informací v biologických neuronových sítích. Tato studie byla publikována v Advanced Functional Materials.
O.Kylián přednesl na konferenci XII iPlasmaNano, která probíhala na francouzkém ostrově Gaudeloupe, zvanou přednášku s názvem "Magnetron-based gas aggregation sources of nanoparticles: state-of-the-art, challenges and future perspectives".
Na 13th Asian-European International Conference on Plasma Surface Engineering v Busanu v Koreji přednesl profesor Andrey Shukurov pozvanou přednášku na téma ‘One-Step Sputter-Driven Synthesis of Metal Nitride Nanoparticles and Nanofluids’.
.
Marco Tosca, Ph.D. student ze skupiny prof. Shukurova, zvítězil v soutěži nejlepších posterů na 3rd International Workshop on Proton-Boron Fusion konaném v Praze a Dolních Břežanech, Česká republika. Marco získal první cenu za poster „Nanoparticles of Plasma Polymerized Hexane Targets for Laser- Driven Proton-Boron Fusion“. Naše nejsrdečnější gratulace!
Na naší katedře byl vyvinut originální systém pro efektivní přípravu bi-metalických nanočástic, který využívá cylindrický tyčový magnetron. Výsledky studia tohoto nového zdroje nanočástic byly právě přijaty do časopisu Vacuum.
Detaily je možné nalázt zde.
Mechanismus vzniku nanočástic v plynových agregačních zdrojích je stále předmětem určitých kontroverzí. V právě vyšlém článku v časopise Surface and Coatings Technology, který vznikl v úzké spolupráci s Jihočeskou univerzitou, ukazujeme, že důležitou roli při formování nanočástic hrají dimery odprašované z magnetronového terče.
.
Od prvního října je na naší katedře pod vedením Dr. Ryabova řešen nový mezinárodní projekt GAČR zaměřený na studium transportních procesů zprostředkovaných klastry v přeplněných periodických strukturách. Tento projekt je řešn ve spolupráci s Osnabrück University, Německo.